„Byli vychováváni k vlastenectví, při srpnové invazi se vlastenecky chovali. A pak je zradili vlastní politici. Poslední baštou odporu protiokupaci však zůstávali oni – studenti. Jeden z nich se jmenoval Jan Palach,“ stojí na samém začátku příběhu od srpna 1968 do ledna 1969, jímž vzdala Lenka Procházková hold této osobnosti.

Nepsala román proto, aby detailně zmapovala fakta. Psala příběh českého studenta, který podle ní ve dvaceti letech dosáhl v politických, filozofických a mravních kvalitách výšin, o jakých jsme četli jen v antických příbězích. Více…