Z rebelů se přes noc stali političtí poctivci, kteří se pokorně vzdali mandátu ve Sněmovně, aby nemuseli hlasovat podle svého svědomí. Zřejmě se, jako kdysi Valdštejn, poradili s hvězdopravcem, a ten jim vysvětlil, že lavírování je výnosnější než rebelování. Pokud nám vláda zůstane zachována, bude to díky třem politickým poctivcům. Pokud posléze přece jen padne, oni za to odpovědnost už mít nebudou.
Nedávno jsem v jedné nevládní televizi řekla, že čím později tato vláda padne, tím to bude do větší hloubky. Bagrování příkopu probíhá nepřetržitě, ve dne v noci a čas se zrychluje. Tři poctivci kráčí na zabezpečené výměnky a tři náhradníci poklusem běží složit slib a pak honem honem zvednou záchrannou ruku po provaze, který drží nachýlenou vládní plošinku nad příkopem. Výběrčí daní (místodržící) si oddechne, den začal dobře. A zítra bude ještě líp, až sbor zákonodárců odklepne ty církevní prebendy. Kolikátého je vlastně zítra? Osmý listopad… Tak jim to nandáme znovu, kacířům, těší se výběrčí a jde si před krátkou bitvou promluvit s těmi novými žoldáky.
8. listopadu 1620 byla nad plání Bílé hory mlha hustá jak mlíko. Dřív, než se pluky zformovaly, objevilo se bledé slunce. Zatímco stavovští marně čekali na menáž, munici a posily, císařští udělali první výpad. V celé tercii. Matyáš Thurn je pozoroval Galileho dalekohledem. Ten nový vynález sice přibližoval s ďábelskou ostrostí, ale na okraji obrazu vytvářel slibnou duhu, optický klam.
Na galerii hostů ve Sněmovně se dalekohledy nosit nesmí, ale i prosté oko v dojetí vytvoří duhu, až před začátkem schůze řada opozičních poslanců zamíří k vyvýšeným sedadlům, aby odevzdali předsedkyni Dolní komory svou písemnou rezignaci. Odůvodnění budou stručná: „Tímto se zříkám mandátu, neboť jej nadále nemohu vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“ Bude jich deset? Patnáct? Padesát?
Každý z nich bude muset být před pokračováním plenární schůze nahrazen dle posloupnosti na kandidátce. Muset být nahrazen ale neznamená, že skutečně bude. Pochybuju, že se najde tolik náhradníků ochotných přidržet rozkymácenou plošinku zrádců a defraudantů. Petr Nečas ohodnotil jednání bývalých rebelů, kteří se vzdali mandátu, jako lidsky důstojné. Pokud teď totéž udělají opoziční politici, stanou se nejspíš zlotřilými spiklenci. Předseda vlády a jeho místodržící však nejsou těmi, k jejichž slovům by občané s úctou vzhlíželi. Ani kdyby je tesali do kamene.
To,že vláda schválila církevní restituce je poslední hřebík do rakve. Lidé tu mohou chcípat hlady, utahovat si opasky až na poslední dírku, mohou být milionkrát proti a tato vláda vůbec neposlouchá hlas lidu. Lidem už berou úplně všechno,jejich hrdost,čest,víru ve spravedlnost,úctu k tomu co tu vytvořili. Už vidím,jak Kalousek s ubožákem Dukou oslavují. Podle mého názoru vědí moc dobře, že už jim lidé nevěří a ještě než přijdou o svá tučná konta a vyhřátá místa potřebují udělat tunel století. Jediné řešení je DEFENESTRACE a ty co pro zvedli ruku odsoudit za vlastizradu.Jinou možnost už opravdu nemáme.