Zatímco nad Anglií zuřila bouře, u nás byl letošní 28. říjen prosluněný a teplý, jako (nezasloužený) dar ke státnímu svátku. Po vltavském nábřeží v Praze korzovaly rodiny s dětmi, kolem nich pobíhali psi, šťastní z toho, že mají smečku zas jednou pohromadě a tatínkové si to fotili. Na Žofíně čekala fronta mrňat na svezení v historickém vláčku a konduktér jim kleštičkami procvakával jízdenky, aby měly památku na pěkný den. Protáhle šikmé paprsky slunce téměř oslepovaly svou intenzitou, ale pár minut před pátou žhavý kotouč klesl za secesní domy na druhém břehu a nasvěcoval už jen vrcholky stromů a střechy. Lidé zůstali ve stínu a sahali po odložených bundách a svetrech. Před šestou padl soumrak a vtáhl nás zpátky do reality, k televizním obrazovkám a k depresi. Více…