1. Potřebuje české vysoké školství reformu? Pokud ano, jaké by měly být její základní principy?
České školství vůbec potřebuje zlepšení, a to již od mateřských škol. U toho vysokoškolského je pro jeho zlepšení nezbytná motivace špičkových odborníků, a to i zahraničních k výuce (také zvýšením platů), dále ve vztahu pedagog – student vytvořit partnerství namísto současné svrchovanosti a podřízenosti, svobodnější výběr předmětů a s tím související redukce předmětů povinných, mnohdy již zbytečných. Určitě prospěšná by také byla povinná roční praxe před studiem.
2. Jaký model financování vysokého školství a vědy by podle Vás byl pro Českou republiku nejvhodnější? Kolik procent HDP by měl stát věnovat na vzdělávání a vědu? (V roce 2009 v ČR 0,43 % HDP, přičemž průměr OECD je cca 1,2 %.)
Vysoké školství by primárně mělo být financováno státem, neboť chytrý a vzdělaný člověk se státu vyplatí. Věda je v určitém ohledu dalším stupněm vysokého školství, je moderní součást národního bohatství a stát by ji tedy měl hýčkat. Domnívám se, že národ Komenského by měl být nadprůměrný svým vzděláním a k tomu jsou samozřejmě potřeba i nadprůměrné peníze.
3. Měl by být v České republice zaveden ucelený systém finanční podpory pro studenty, pokud ano, jaká by měla být jeho podoba? (Náklady na život studenta dnes v průměru překračují 9 tisíc korun měsíčně.)
Ano. Vycházím ze skutečnosti, že dle listiny základních práv a svobod má každý občan právo na vysokoškolské vzdělání dle svých schopností – mentálních, nikoli finančních. Z toho plyne i nutnost finanční podpory pro sociálně slabé studenty, kteří by si jinak nemohli dovolit věnovat se studiu. Čili podpora formou sociální dávky, která by vycházela z reálných poměrů studenta.
4. Podpořil/a byste plošné zavedení nějaké formy zpoplatnění vysokoškolského studia (zápisné, školné)?
V žádném případě ne. Vzdělání souvisí s inteligencí, talentem a pracovitostí a nemělo by být spoutáno penězi. Odpírat vzdělání nemajetným je jen jiná forma kádrování, na které si mnozí z nás pamatují. Zadlužení v podobě tzv. odloženého školného považuji za nemravné omezení svobody mladých lidí při vstupu do života. Toto téma jsem ostatně zpracovala již 1.10 2011 v novinovém sloupku s názvem Výchova otroků.
5. V souvislosti s reformou vysokého školství se velmi často hovoří i o úpravě akreditačního systému. Souhlasíte s tím, že by se současný systém měl zásadně změnit? Jestliže ano, jaké úpravy v této oblasti byste podpořil/a? Jaký by měl být postup státu ve věci udělování akreditací soukromým vysokým školám, jejichž kvalita je mnohdy zpochybňována?
Podmínkou akreditace by měla být úspěšná předchozí činnost žadatele v oboru. Například dlouholeté organizování kursů a jejich výsledky. Kvalitu školy rozhodně nezaručují správně vyplněné formuláře. Soukromá škola by neměla být výnosným skladištěm bohatých hlupáků, kteří touží po diplomu.
